Pravda o mléčných výrobcích a vyvrácení šesti častých mýtů

Mléčné výrobky se v poslední době občas dostávají do negativního světla. Tvrdí se, že by se neměly konzumovat kvůli možným zdravotním rizikům a mnoho lidí proto preferuje výrobky bez laktózy. Je na místě vyhýbání se mléčným výrobkům, nebo jsou pro stravování důležité?

Existuje mnoho spekulací týkajících se mléka a mléčných výrobků. Jistě jste slyšeli názory lidí, kteří se vyhýbají konzumaci mléka kvůli tvorbě hlenů, nebo těch, kteří se vyhýbají mléčným výrobkům z obavy o přírůstek váhy. Pojďme se podívat na šest nejčastějších mýtů, které vyvracejí experti z oboru.

Mléko není pro člověka vhodné

Existuje názor, že mléko není vhodné pro dospělé lidi, protože konzumace mléka od jiných druhů je pro člověka neobvyklá. Nicméně, lidský druh se vyvíjel jiným směrem a historicky hrálo mléko v jeho stravě důležitou roli. Lidé jsou schopni mléko strávit bez problémů, s výjimkou těch, kteří trpí alergií na bílkovinu kravského mléka nebo intolerancí laktózy.

Dle Společnosti pro výživu, v Česku trpí laktózovou intolerancí asi 10 % populace. Pro ty, kdo mají problémy s mlékem, mohou být vhodné zakysané mléčné výrobky, které obsahují nižší množství laktózy díky fermentaci.

Zahlenění díky mléčným produktům

Existuje mylný dojem, že mléčné výrobky způsobují zvýšenou hlenovitost. Ve skutečnosti vytvářejí v ústech a na sliznici trávicího traktu ochranný film v důsledku emulze tuku a vody. Tento film je krátce po konzumaci rozložen během procesu trávení a není škodlivý. V minulosti byla tato vlastnost dokonce využívána k léčbě zánětlivých trávicích problémů. Zvýšený pocit hlenovitosti je spíše subjektivní a není spojen s faktickou tvorbou hlenu.

Způsobují odvápnění

I když se to možná zdá překvapivé, setkat se můžeme s tvrzením, že mléčné výrobky způsobují odvápnění. Opak je však pravdou. Mléčné výrobky jsou ve skutečnosti vynikajícím zdrojem vápníku. Dále sardinky a další ryby konzumované včetně kostí obsahují také hojné množství vápníku, i když nejsou v naší stravě tak běžné. Rovněž i rostlinné potraviny mají bohatý obsah vápníku, nicméně vstřebatelnost vápníku z mléčných výrobků je kolem 30 %, oproti rostlinným zdrojům, které nabízejí pouze kolem 10 %.

Toto nesprávné tvrzení vychází z amerického výzkumu, který spojil nadměrnou konzumaci mléka s rizikem osteoporózy. Bohužel v tomto výzkumu nebyly zohledněny další důležité faktory, jako je nedostatek pohybu, které mají mnohem větší dopad na vznik osteoporózy.

Jak uvádí biochemička a odbornice na výživu Michaela Bebová, každý den potřebuje tělo mezi 800 až 1200 mg vápníku. Pro lepší představu, jeden malý bílý jogurt obsahuje 300 mg vápníku. Abychom dosáhli stejného množství vápníku, museli bychom sníst kilo tofu nebo něco přes jedno kilo špenátu. Sklenice mléka (250 ml) obsahuje stejné množství (300 mg). Pokud chcete mléko nahradit například sójovým nápojem, musíte vypít až osm litrů, abyste dosáhli stejného množství vápníku. Alternativně je dobrým zdrojem například mák. Dvě vrchovaté polévkové lžíce máku obsahují uvedených 300 mg vápníku.

Po mléku se přibírá na váze

Kolik mléka vypijete každý den, má svůj vliv. Je také dobré sledovat, kolik tuku mléko obsahuje. Označení „plnotučné“ může být matoucí, ale pokud je na obalu uvedeno 3,5 % tuku, znamená to, že 100 gramů mléka obsahuje 3,5 gramu tuku. U šlehačky je to naopak 30–35 gramů tuku. Vždy záleží na množství, protože pokud vypijete více než půl litru mléka denně, může se to projevit na vašem celkovém energetickém příjmu.

Zdravé mléko jen z farmy

V čerstvě nadojeném mléku a mléku zakoupeném v obchodě téměř nejsou rozdíly v obsahu bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Přirozeně nadojené mléko obsahuje mikroorganismy, proto se podrobí chlazení a pasterizaci v mlékárně. Na dodržování standardů pasterizace dohlíží Státní veterinární správa. Přesto je vhodné i mléko z mlékomatů před konzumací převařit.

Také není pravda, že dnešní mléko dostupné v supermarketech je pouze uměle bělená voda s konzervanty. Dle serveru Microbiologynote, jenž se věnoval této problematice, nesmí být do mléka přidávány umělé látky, bývá ošetřeno technologií UHT, kdy je rychle zahřáto na 135–150 stupňů a poté rychle ochlazeno. Tím sice ztratí některé vitamíny a minerály, ale většina zůstane zachována. Mléko označené jako „čerstvé“ je zahříváno na maximálně 85 stupňů, což je šetrnější způsob ošetření. Obsah vápníku zůstává v obou případech stejný.

Lepší je zvolit výrobky bez laktózy

Pokud trpíte laktózovou intolerancí, pak ano, v opačném případě ne. Bezlaktózové produkty se liší od těch s obsahem laktózy tím, že obsahují enzym štěpící laktózu již během výroby. Díky tomu neobsahují laktózu, ale glukózu a galaktózu, což jsou snadno vstřebatelné cukry s vyšším glykemickým indexem. Pokud ale nemáte problém s tolerancí, může být takový produkt horší volbou pro vás.

Mléčné výrobky jsou skvělým zdrojem bílkovin a snadno stravitelného vápníku spolu s dalšími důležitými vitamíny. Kromě toho, zakysané mléčné výrobky obsahují probiotika, která prospívají mikroorganismům v našem těle. Tato mikroflóra má vliv na imunitu, trávení a celkové zdraví, včetně udržování zdravé váhy.

Zdroje: prozeny.cz, Společnost pro výživu, Aktin, biochemicka.cz, microbiologynote.com