Příběh značky: Komiksový Čtyřlístek nezdolal nános času ani nové technologie

Všeobecně se tvrdí, že přelom 60. a 70. let nepřál vůbec komiksu. Přitom minimálně patnáct časopisů na svých stránkách v té době obrázky s bublinami či textem, tedy komiksy, zveřejňovalo.

Čtyřlístek měl inspiraci v zahraničí, kde si výtvarník Jaroslav Němeček mohl prohlédnout obrovské množství časopisů s komiksy. Jenže navzdory poměrně značné přítomnosti v dětských periodikách, dospělých magazínech i novinách byl termín komiks víceméně tabu. Proto Němeček pro svůj sešit o čtveřici zvířecích kamarádů s lidskými vlastnostmi zvolil výraz Veselé obrázkové čtení – a tak mohlo 15. 5. 1969 vyjít první číslo.

Občas se uvádí, že se jedná o první ryze komiksový časopis v Československu, v tomto směru lze minimálně polemizovat – ve stejné době totiž ostravský PULS začal vydávat titul Rychlé šípy, ovšem ten po dvou a půl roce svoji existenci musel ukončit.

Boj na začátku a různé formy

Podobně jako kultovní televizní seriál Taková normální rodinka i Čtyřlístek měl původně vyjít jako jednorázová záležitost. Jenže bleskově prodaných 30 000 výtisků a hromada dopisů si vynutila zpočátku dva další sešity a poté už samostatnou edici Knihovnička Čtyřlístku.

Protože nejvíc ceněná a za horentní sumy sháněná je první dvanáctka příběhů kvarteta, podívejme se na ni trochu důkladněji. Formát prvních šesti vydání byl A4 a uvnitř kromě samotného Čtyřlístku našli čtenáři ještě psanou část – nejdřív Z vyprávění afrického lovce (3 příběhy) a poté stejný počet statí Z příhod námořního plavčíka. Čtyřikrát pak čtenáři mohli shlédnout komiks o poněkud roztržitém kouzelníkovi Huryjášovi, jehož následovníky se stal kluk Vašek a vysvobozená malá bílá slečna Alenka. Kratšími komiksy číslo doplnili Kryštofek a Pidivízek plus už dříve zveřejněný kluk Svetřík, zde ovšem s psíkem Flikem.

Druhá šestice o formátu A5 byla plně věnována naší ústřední čtveřici – autor je opakovaně vyslal do různých koutů světa včetně vesmíru a komiksové stránky doplnil spojovacím psaným textem. Ve třech případech pak vyhradil jednotlivým postavám vlastní děj (Létající koberec, Ke třem planetám a Jeden den v Bubákově). Totéž autoři zopakovali už mnohem později, v čísle 47, koncipovaném jako „rozšířené vydání“, kde byli Myšpulín, Fifinka, Pinďa a Bobík představeni poněkud důkladněji (sluší se dodat, že nešlo o žádné kulatiny, psal se rok 1975…)

Pro úvodní dvanáctku jsou ještě zásadní dvě postavy – nepřítel Čtyřlístku Zádrhel, padouch ve fialovém plášti a s černými brýlemi (dlouho ale Čtyřlístku neškodil), a jakýsi předchůdce univerzálního robota, mechanický pes Vrtichvost. Ještě dodejme, že tato dvanáctka byla vedena jako neperiodická, ale vždy šest a šest sešitů vyšlo během jednoho roku.

Byla rovněž zpracována metodou střídavých dvoustran kvůli šestnáctkovému řazení stránek – jedna byla vždy celobarevná a druhá v duotonu. Od sedmého čísla až na několik výjimek píše náměty k příběhům Ljuba Štíplová (kvůli potížím s možností publikovat zpočátku pod pseudonymem Miloš Štípl). Po roce 1989 byla tato první dvanáctka znovu vydána, ale ochuzena o dodatkové texty, takže nadále je obrovská sháňka po původních sešitech. Jejich cena ovšem šplhá do závratných výšek, někdy i desítek tisíc – za jeden.

Přehlídka postaviček a autorů

Epizodou Dáma s krokodýlem (1971) se hodně věcí mění. Sešit je rozdělen zhruba na pětiny a pod názvem se objevuje termín … a čtyři další obrázkové příběhy. Navíc je na obálce oficiálně uvedené číslo sešitu a ten je kompletně barevný. Kromě známých Vaška a Alenky se představuje celá plejáda dalších příběhů, z nichž některé zůstaly u jednoho pokusu, jiné se dočkaly několika pokračování.

Vypočítat jen zlomeček by znamenalo začít psát objemnou knihu, dovolte tedy jen malé ohlédnutí: dívka Marcelka s panenkou Cecilkou, komisař Drábek, Rendík a Hopík, zvláštní formu měly příhody Za 3 rány kolem světa, které dvojice Juklíček a Bambas zvládli ve verších, čtverák Kacafírek, cestovatel Péťa Světošlápek se dokonce objevil i na obrazovkách, pak už to byly kultovní příhody Oldy a Poldy, Vašek a Alenka „objevili“ vynálezce Semtamťuka…

Skutečně ta přehlídka by byla nekonečně dlouhá, stejně jako autoři, opravdu jen namátkou Edita Plicková, Věra Faltová, Karel Franta, Oldřich Jelínek, Jaroslav Malák, Radek Pilař…

Co je ještě dobré vědět

Součástí Čtyřlístku byly i drobné hádanky a hříčky, většinou zařazované do samotného závěru. Výtvarný projev pana Němečka se samozřejmě postupem času měnil, ovšem za ty roky by postavičky zvládl i poslepu. Měl jsem možnost to posoudit při slavnostní premiéře filmu Čtyřlístek ve službách krále, kdy během necelé půlminuty vystřihl Myšpulína do posledního detailu.

Vypočítávat veškeré aktivity by asi byl další námět na samostatný článek – kromě obvyklého merchandisingu jsme našli postavičky na poštovních známkách, v Doksech má čtveřice vlastní muzeum, jen jejich rodnou vísku pod oním ikonickým jménem ještě nikdo nevytvořil. Čtyřlístek má vlastní nakladatelství a stal se ikonickým v komiksovém světě. A to se vší parádou, protože jak řekl jeden odborník, „jakmile se o nějakém díle začnou vydávat parodie, už má svou váhu.“

Odborníci se stále dohadují

Specialisté na komiksovou problematiku si nejednou položili otázku o vztahu mezi partičkou kocoura Vavřince (autorka Věra Faltová) a Čtyřlístkem. Bylo kolem toho poměrně hodně dohadů a snad i emocí, které nemá smysl rozdmýchávat. Ostatně nejinak tomu bylo u Rychlých šípů a pěticí kluků zvaných Strážci (autor Vlastislav Toman, publikováno v ABC).

Je tu základní zvířecí čtveřice pohybující se v reálném světě, jen vedle kocoura Vavřince, fenky Otylky a vepříka Mojmíra působí kozel Spytihněv, zatímco u Myšpulína, Fifinky a Bobíka registrujeme zajíce Pinďu. Stejně jako Zádrhel u Čtyřlístku tady působí záporně lstivá myš Julie. Nelze pominout, že když byl otištěn v dětském měsíčníku Mateřídouška první příběh kocoura Vavřince a jeho přátel, Jaroslav Němeček tu připravoval svůj vlastní komiks Krampula a Svetřík. A chlapec ve žlutém svetru se pak dostal i do první šestky Čtyřlístků.

Minimálně inspirace byla evidentní a jen těžko bychom ji zpochybnili, ale postupně se provedení obou čtveřic odchylovalo. Vavřinec & spol. měl jen krátké, jedno- či dvoustránkové epizody a souvislé příběhy nabídly až knihy Kocour Vavřinec a jeho přátelé, Kocour Vavřinec na cestách, Kocour Vavřinec, detektiv – sportovec, Kocour Vavřinec na vodě i ve vzduchu a Olympiáda kocoura Vavřince. Němeček zase své hrdiny důsledně odívá, zatímco u Vavřince se to týká jen Mojmíra.

Na rozdíl od domácí lokality Třeskoprsky, hradu Bezzub a rybníku Blaťák, kde působí Myšpulín se svými přáteli nemá Vavřinec žádnou takovou základnu, i když v jakýsi blíže neurčený domeček existuje. Jen pro pořádek – Třeskoprsky mají předlohu v Doksech, Bezzub v Bezdězu a Blaťák se nápadně podobá Máchovu jezeru.

Pamatujete?

Náměty k příběhům už dnes píše na patnáct autorů, protože paní Štíplová bohužel tento svět opustila v roce 2009. Také s kresbou už sem tam vypomohou další jedinci. Čtyřlístek navíc ctí vývoj a používá moderní technologie, čímž vlastně pořád drží krok s nově příchozími generacemi. Jsme si vědomi, že jde opravdu o velmi stručný nástin, protože bohatý svět Čtyřlístku nabízí mnoho témat, velmi obsáhlých a přinášejících různá poznání.

Rozloučíme se tedy mnohaletými hláškami, jimiž lze porozumět i přes propast času:
Bobík: To není sádlo, to jsou svaly.
Fifiinka: Ten šílenec mi dupl do másla.
Pinďa: Bobík by neproklouzl ani vraty do garáže.
Myšpulín: Na mlsnost se musí vědecky!

Vybavíte si nějakou typickou hlášku čtveřice, která letos oslavila 55. výročí své existence i vy?

Zdroje: Čtyřlístek, prezentace filmu Čtyřlístek ve službách krále, Encyklopedie komiksu 1945-1989