Školy ve stínu hákového kříže. Jak Protektorát Čechy a Morava ovlivnil české školství?

JUDr. Emil Hácha se stal nejkontroverznější osobou české politiky. Přesto zachránil stovky studentů před smrtí v koncentračních táborech. Proč byli studenti drženi v nelidských podmínkách a bez řádného procesu v táborech smrti? Stála za tím degradace českého školství za Protektorátu.

Hitlerovým výnosem ze 16.3.1939 o Protektorátu Čechy a Morava skončila existence Československa

V této velmi těžké době zastával úřad prezidenta JUDr. Emil Hácha. Nicméně  před nástupem do funkce hájil velmi dobře post prezidenta Nejvyššího správního soudu coby uznávaný právník. Mimo to byl oddaným katolíkem.

 „Je mi 66 let, připravoval jsem se na odpočinek. Místo toho mám být prezidentem republiky v těžkých dobách, v nichž se neví dnes, co může být zítra. Je to velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu,“ sdělil veřejnosti před 85 lety Emil Hácha.

Protektorát: Na působnost Emila Háchy existují dvě teze

Jedna ho hodnotí jako zrádce, když podepsal kapitulaci Československa a vydal vlast Hitlerovi. Méně se už ví, že ho při tomto jednání postihl infarkt. Jiní historikové vyzdvihují Háchovu zásluhu při intervenci za zajaté studenty. Díky němu se všichni studenti do jednoho z koncentračních táborů postupně vraceli, až na některé, jež těžké podmínky v lágru nepřežili.

28. října 1939 gradují protesty českých vlastenců proti násilnému obsazení republiky nacisty

Záminkou jim byla oslava vzniku republiky. I přes zákaz Němců vycházejí neohroženě do ulic. Avšak masa lidí byla krvavě rozehnána gestapem. Při těchto střetnutích byl postřelen student Lékařské fakulty University Karlovy Jan Opletal. Svůj boj o život 11.11.1939 bohužel ve věku 24 let prohrál.

15. listopadu 1939 se koná pohřeb Jana Opletala

Pohřeb studenta Karlovy University  se stal doslova masovou demonstrací. Po pietním rozloučení se studenti neodebrali do svých domovů, ale demonstrativně pokračovali v průvodu do středu města. Během pochodu vykřikovali protinacistická hesla a zpívali národní písně.

Netušili, že nacisti čekali na příhodnou záminku, kdy budou moci uzavřít vysoké školy. Načež právě tato demonstrace způsobila definitivní uzavření vysokých škol dne 17. listopadu 1939. Původně měly být uzavřeny na tři roky, avšak zůstaly zavřené až do konce války. Uzavření škol se osobně dotklo i JUDr. Háchy, jelikož vyučoval jako soukromý docent na Právnické fakultě University Karlovy.

Po demonstraci okupační správa popravila stovky vysokoškolských pedagogů,  a zároveň zatkla 1 200  odvážných studentů z celé republiky. Na to je poslala nekompromisně do koncentračního tábora, zejména do Sachsenhausenu. Studenti zde strádali přes tři roky. Nicméně osvobození studentů se stalo jedním z hlavních úkolů prezidentské kanceláře. Hácha neúnavně vyjednával s nacisty. Využil své právnické schopnosti a předestřel tyto mladé lidi jako zdroj inteligence pro německou říši a potřebu kvalitních pracovníků.

„Hácha se opakovaně obracel na říšského protektora Konstantina von Neuratha se žádostmi o jejich propuštění,“ uvedl historik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Vladimír Černý. Nicméně nacisti propouštěli studenty až po politických ústupcích. Zajatí studenti se postupně vraceli, nepřežilo jich 35.

Hitlerova třetí říše zvrátila do té doby kvalitně fungující české školství

Spoustu českých škol Němci pozavírali a přeměnili na kasárny a sklady. Žáci byli nuceni zpívat německé písně, zúčastňovat se protibolševistických přednášek a vůbec zde byla snaha rozdrtit české smýšlení. Nacisté si pospíšili. Zkraje roku 1939 proběhly inspekce školních knihoven s tím, že „závadné knihy“ vyřadily. Protektorát se činil.

Protektorát především likvidoval učebnice a studijní pomůcky připomínající „tatíčka Masaryka“. Totéž se týkalo cizojazyčných knih. Později dokonce Němci konfiskovali i ideově závadné školní kroniky. V roce 1940 přišel na řadu další zákaz, a to pořádání třídních výletů. Žáci museli povinně navštěvovat kina s pečlivě vybíranými výchovnými, jak jinak, než německými filmy.

Kulturní aktivity na školách se zaměřily hlavně na propagandu říše

Hromadně a povinně žáci oslavovali výročí Protektorátu či narozeniny vůdce Adolfa Hitlera. V tyto dny po pochvalných proslovech žáci zpravidla dostávali volno. V dalších školách se konala divadelní představení vycházející z děl německých klasiků.

Nicméně  o nacistických snahách k získání nadvlády nad českou mládeží svědčí slova říšského protektora Reinharda Heydricha: „Nejde přece o to, aby se každému dítěti dostalo vyššího vzdělání a aby dítě dosáhlo nějakého akademického titulu, ale jde o to, aby si každý podle svých schopností osvojil vhodné povolání a aby dostal v určitých letech zásadní orientaci k myšlence říše a vlasti. Nemůžeme si dovolit, aby byla česká mládež vychovávána v duchu nihilistického vagabundismu nebo jen intelektuálského diskutování pro diskutování.“

Němci zavedli koncept lidového vzdělávání (Völkische Erziehung). Školní, léty prověřené osnovy, vzaly za své. Hlavním cílem bylo podchytit nejmladší, a tudíž tvárnou generaci. Zhatit její křesťanské smýšlení,  odpoutat ji od rodiny a s láskou přijmout do pokrokové a světové Hitlerjugend (polovojenská mládežnická organizace NSDAP s cílem propagovat německý režim).

Němčina dostává přednost před češtinou. Výuka německého jazyka je na školách dokonce zdvojnásobena. Jsou vymýceny všechny atributy, jež připamatovávají Masarykovu republiku. Okamžitě přichází i zákaz vzdělávání pro Židy. Pročež více než 9 000 žáků židovského původu bylo donuceno ukončit vzdělávání.

Protektorát: Násilná germanizace žactva

Po rychlém uzavření vysokých škol se nacisti vrhli na základní školy. Represe pokračují rychlým tempem. Nejdříve pozavírali na 5 000 učitelů a dosadili na jejich místa osoby, jež ani nemuseli mít pedagogické vzdělání. Naprosto stačil pouze pozitivní přístup ke germanizaci a k Říši. Nové školní osnovy tvrdě potíraly dosavadní učivo a nastavily nové pravdy o historii. Biologie se dokonce dočkala i nové „pavědy“ rasová teorie!

Tlak na školství postihl i gymnázia

Zpočátku na klasických gymnáziích studovalo v roce 1938 přes sto tisíc nadějných studentů. Ovšem Němcům se podařilo různými manévry počet studentů snížit až na 40 500. Razili totiž heslo: „Ať je dost dělníků!“

Protektorát: Tvrdým změnám neuniklo ani učňovské školství

Němci nemohli strávit ani do té doby dobře fungující školy zaměřené na praktická řemesla a živnosti. Z tohoto důvodu cíleně přeměňovali přípravu učňů výhradně pro zbrojní průmysl. K učňům ale zařazovali i bývalé studenty středních škol a gymnázií. Kvóty pro studium na gymnáziích byly neustále snižovány s cílem oslabit inteligenci a posílit dělnictvo.

Avšak na školách zůstali i vlastenečtí pedagogové, kteří i přes hrozby zatčení nezapomínali svým žákům stále připomínat lásku ke své vlasti. Především vštěpovali mládeži úctu k demokratickým principům Československé republiky.  Tu vlastencům nikdo nikdy nemohl vzít. Nesli si je ve svých srdcích.

Zdroje: Redakce, moderni-dejiny.cz, 100+1