Tajemné déjà vu: Co o něm víme? Vědci mají své hypotézy, jiní to přisuzují paralelním světům

Zažili jste někdy intenzivní pocit, že jste v situaci, kterou jste už jednou zažili? Nebo že to, co vidíte před sebou jste ve stejné podobě již viděli a přitom víte, že to není možné? Pak jste mezi nejméně 20 procenty lidí na světě, kteří prožili déjà vu.

Vysvětlení pojmu

Déjà vu znamená v překladu z francouzštiny „již viděno“. Termín byl poprvé použit v roce 1876 francouzským psychologem Émile Boiracem.

Déjà vu je popisováno jako hluboký a intenzivní prožitek, kdy člověku připadají okolní kulisy silně známé, přestože rozumově ví, že to tak být nemůže. Někteří lidé tento stav také popisují jako vteřinový „záblesk“ uvědomění si, že naprosto stejnou situaci již jednou prožili.

Vědecký výklad

Největší průlom ve vysvětlení tohoto pozoruhodného jevu v poslední době učinili vědci z Masarykovy univerzity spolu s jejich britskými kolegy. Rozhodli se pátrat v části mozku zvané hipokampus. Jejich výzkum prokázal, že lidé, kteří zažili déjà vu, mají statisticky menší hipokampus než ti ostatní.

Hipokampus je část mozku velice citlivá na podněty a vliv stresu, nedostatek spánku, různé záněty v těle spolu s genetickými faktory mohou vést k jeho menšímu objemu a o to vyšší citlivosti. I malé podráždění nervových buněk pak může vyvolat „chybu v systému“ a vytvořit falešné vzpomínky.

Další vědecká hypotéza pak hovoří o špatné komunikaci mezi mozkovými hemisférami, kdy obě vnímají stejný podnět, ale ze slabší hemisféry přijde do mozku opožděně. Tudíž mozek, který již podnět obdržel vyhodnotí situaci jako „již viděnou.“

Minulé životy či paralelní světy

Prožitek déjà vu je parapsychology a psychotroniky s oblibou připisován vzpomínkám z minulých životů či astrálnímu cestování nehmotného těla. Duše se údajně ve spánku může oddělit od fyzického těla a prožít různé situace, na které si v bdělém stavu můžeme rozpomenout.

Někdy je tento jev také připisován lidem se schopností předvídat události, kdy v prožitku „již viděného“ spatří blízkou budoucnost.

Další zajímavá teorie, pocházející z kvantové fyziky, je velmi dobře popsána ve filmu inspirovaném myšlenkami amerického spisovatele a neuropsychologa Joe Dispenzi s názvem „Co my jen víme?“.

Dispenza tvrdí, že se neustále nacházíme najednou v mnoha paralelních světech, v mnoha minulostech, přítomnostech a budoucnostech. Jev déjà vu připisuje okamžiku, kdy se tyto paralelní světy protnou.

A v neposlední řadě, mnoho lidí věří, že prostřednictvím prožitku „již viděného“ nám vesmír dává najevo, že jdeme v životě správnou cestou.

Opak déjà vu

Opakem déjà vu je jev s názvem jamais vu („nikdy neviděno“), kdy si je člověk naprosto jistý, že danou osobu, situaci nebo místo zná a přesto se nemůže zbavit pocitu, že ji vidí úplně poprvé.

Může se to projevit třeba v rozhovoru s dobrým přítelem, kdy si v prchavém okamžiku nemůžete vzpomenout na jeho jméno či kde bydlí, přitom ho znáte dvacet let.

Zdroje: Joe Dispenza, iDnes, em.muni.cz