Tajemství svitků, které pohřbil výbuch Vesuvu, se přiblížilo svému rozluštění. AI je umí přečíst!

Nejen Pompeje zavalily v roce 79 láva a popel z výbuchu sopky Vesuv, ale také Herculaneum. O mnoho století později se právě v těchto místech našla knihovna plná zuhelnatělých svitků. Texty nebylo možné přečíst kvůli vysokému poškození, ale umělá inteligence nám nabízí nové možnosti výzkumu.

Studnice antických vědomostí

Knihovna v Herculaneu byla objevena v 18. století. Jednalo se o stovky antických svitků, které by nám umožnily získat rozsáhlé vědomosti o starověkém životě. Šlo by o naprostou senzaci, kdyby v tom nebyl háček.

Všechny svitky totiž byly zuhelnatělé. Při jakékoli manipulaci či při pokusu je rozvinout a přečíst, se rozpadnou. Uvnitř svitků je tedy ukryto mnoho informací, ale lidé se k nim v podstatě nemají jak dostat. Vypadá to skoro jako zápletka nějakého mysteriózního románu.

Knihovna totiž byla poničena během výbuchu sopky Vesuv, ke kterému došlo v roce 79 a který je známý především tím, že kompletně pohřbil město Pompeje, ale právě také zmíněné Herculaneum.

Máme první slovo!

Moderní technologie a umělá inteligence však možná nyní dokáží učinit průlom a (alespoň některé) části svitků přečíst.

Pokročilá technologie umí svitky prosvítit tak, aby byly patrné kontury inkoustu použitého k zapsání textu a umělá inteligence zase dokáže získané snímky vyhodnotit tak, aby rozpoznala písmena, možná slova a jednou snad i celé věty.

S prvním slovem, které bylo přečteno právě tímto způsobem, přišla americká univerzita v Nebrasce. Mělo by jít o slovo „porfyras“, které v řečtině znamená purpurový.

Dokážeme rozluštit všechno?

Na rozluštění textů je vypsaná velmi slušná odměna v řádu milionů korun, takže kromě touhy po poznání tu máme i finanční motivaci.

Někteří vědci se tak domnívají, že v průběhu následujících měsíců či několika málo let dokážeme informace ze svitků z Herculanea dostat. Pro naši znalost antických dějin by mohlo jít o přelomovou událost!

Zdroj: Česká televize, Aktuálně, iDnes, Wikipedie