Spojte se s námi


Zajímavosti

Tambora: Nejničivější sopečný výbuch v novodobé historii. Nastal rok bez léta, neúroda a hladomor

Sopka Tambora se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa. V roce 1815 došlo ke gigantické erupci, jejímž následkem zahynulo 100 000 lidí. Sopečný popel zahalil stratosféru a následující rok nebylo léto. Nebyla ani úroda. Nastal hladomor.

Publikováno

dne

Sopka Tambora se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa. V roce 1815 došlo ke gigantické erupci, jejímž  následkem zahynulo 100 000 lidí. Sopečný popel zahalil stratosféru a následující rok nebylo léto. Nebyla ani úroda. Nastal hladomor.

Sopka se probudila 5. dubna 1815

Chrlila ze svého žhavého jícnu lávu téměř celý týden. Série sopečných erupcí dosáhly vrcholu 10. dubna 1815. V novodobé historii lidstva je tento sopečný výbuch považován za  nejtragičtější. Exploze byla slyšet až do vzdálenosti 2 700 kilometrů. Svou smrtící silou zastínila i více známé erupce Vesuvu a Krakatoi.

Tambora svého času patřila mezi nejvyšší hory Indonésie

Vypínala se do výšky zhruba 4 300 metrů. Erupcí se propadla a její kónický tvar vzal za své. Naopak došlo ke kalderizaci, čili destruktivnímu tvaru v podobě hlubokého kráteru. Běžně mívají krátery velikost okolo třech kilometrů a hloubku okolo 200 metrů. Avšak ničivý výbuch Tambory vytvořil kalderu o průměru až sedmi kilometrů s hloubkou sedm set metrů. Naproti tomu výška hory klesla o 1 450 metrů.

Sopka roztopila magmatický krb

Tambora díky tlaku sopečných plynů, které se uvolňovaly z magmatu během výstupu, prorazila vrchol hory a došlo k explozivní erupci. Lávové proudy pohřbily celé okolí. Sopečný popel a sopečné plyny vystoupaly až do výšky 44 kilometrů a sopečný mrak se rozšířil po celé zeměkouli.

Blokoval sluneční paprsky a snižoval množství tepla proudící ze Slunce. Pročež následující rok došlo k obrovskému ochlazení. Mimochodem v době erupce sopečný prach zcela udusil zemědělské plodiny, které Indonésané pěstovali v okolí. Prach byl rozmetán až do vzdálenosti 1 300 kilometrů. Zasypal nejen úrodu, ale pod jeho tíhou se prý propadaly i střechy domů ve vzdálenosti 65 kilometrů.

Výbuch Tambory přinesl s sebou i obrovské tsunami

Pětimetrové tsunami způsobilo rozsáhlé povodně po celé zemi. Deset tisíc lidí zahynulo bezprostředně po výbuchu a osmdesát tisíc lidí umíralo na následky ledového počasí, kolapsu zemědělství a pandemií. Vlna hladomoru, nemocí a občanských nepokojů zachvátila celou planetu.

Jakého indexu vulkanity dosáhla Tambora?

Lidé a vše živé v dosahu osmdesáti kilometrů vůkol byli spáleni zaživa nebo zabiti sopečnými pumami vyvrženými z lůna sopky. Pro názornost uveďme sílu erupce. Dva britští vulkanologové v roce 1982 vytvořili tabulky Indexu vulkanické aktivity – VEI (Volcanic Explosivity Index). Sílu sopečné erupce vyhodnotili v poměru od nuly do osmičky, kdy osmička značí nejsilnější erupci. Tamboru pro její ničivou explozi oznámkovali sedmičkou. Vesuv dostal pětku, Krakatoa VEI 6.

Víte, odkud se vzal výraz sopka?

Vysokoškolský pedagog Jan Svatopluk Presl a profesor mineralogie byl jedním z nejvýznamnějších českých přírodovědců devatenáctého století. Výraz sopka převzal Presl z ruštiny (сопка) v první polovině 19. století.

Exploze Tambory znamenala pro svět klimatické změny

Následující rok po erupci sopky se přezdívá „Rok bez léta“ anebo také „Rok žebráků“. Rok bez léta pocítili obyvatelé jak v Evropě, tak v Severní Americe.  V červnu 1816 zasáhla New York prudká sněhová bouře. Vánice zmařila všechnu úrodu. V červenci a srpnu ničivé mrazy zpustošily farmy v Anglii. Mrazivé počasí se střídalo s kroupami. Nebylo výjimkou, že teploty z 35 stupňů rázem klesly na nulovou hodnotu. Pro celou severní polokouli nastala sopečná zima.

Tambora přivodila i vývoj drezíny

V Evropě, aby lidé vůbec přežili, z nedostatku jídla poráželi i své koně, jež byli tehdy hlavním dopravním prostředkem. Jenže úbytek koní způsoboval velké dopravní problémy. Karl von Drais proto přišel s nápadem draisiny. Jednalo se o jednostopé vozidlo, jež bylo poháněné lidskou silou, takový předchůdce dnešního jízdního kola. Vynálezce si draisinu nechal dokonce i patentovat. Odtud zlidovělý název pro naši drezínu.

Tambora ovlivnila změnu klimatu na další tři roky

Americký akademik Gillen D’Arcy Wood  shrnul ničivou sílu Tambory: „Po explozi Tambora se stalo, že došlo ke třem letům klimatických změn. Svět se ochladil a povětrnostní systémy se na tři roky úplně změnily. A tak jste měli rozšířenou neúrodu a hladovění od Asie přes Spojené státy až po Evropu.“ Dále dodává: „Pokud chcete zahrnout skutečnost, že Tambora rozpoutala celosvětovou pandemii cholery… pak počet obětí jde do desítek milionů.“ Tambora o sobě dala vědět ještě v roce 1967, kdy na stupnici VEI vyhodnotili vědci nulový vulkanický index.

Zdroje: Redakce, Wikipedia.org, nytimes.com

Oblíbené