Tři nejproslulejší věže Prahy: Kolik schodů musíte vyšlapat při výstupu?

Praze se přezdívá stověžatá, ovšem věží tu dnes najdeme daleko více. O tom, kolik jich skutečně je, se vedou spory. Záleží na tom, co vlastně budete do věží započítávat. Někdo mluví o několika stech, jiní o tisícovce.

Kdo a kdy Prahu poprvé pojmenoval jako stověžatou? Byl to Rakušan Josef Hormayer a učinil tak na začátku 19. století. Jeho počty potvrdil filozof Bernard Bolzano, který uvedl 103 věží. Postupně jich ale přibývalo. Do zmiňované tisícovky ovšem vůbec nepočítáme věže měšťanských domů, to by jich bylo mnohem více.

Nejproslulejší z věží, které můžete navštívit, je Malostranská a Staroměstská mostecká věž. Ze dvou stran střeží vstup do Karlova mostu. Zároveň bychom neměli zapomenout na Prašnou bránu. Ve všech třech případech jde o věže dýchající historií.  

Hlavy pro výstrahu

Na Staroměstskou mosteckou věž, kterou včetně výzdoby dokončil stavitel mostu Petr Parléř pravděpodobně v 70. až 80. letech 14. století, vás dovede 138 schodů. Na jejím cimbuří v letech 1621až1632 visely hlavy 27 českých pánů, popravených po stavovském povstání.

Řádění Švédů

Výzdobu její fasády na západní stěně pocuchaly švédské kanóny v roce 1648 během dobývání Starého města. Na věži najdeme znaky historických zemí pod vládou Lucemburků, sochy Karla IV., svatého Víta a Václava IV., svatého Zikmunda a Vojtěcha. Vrcholek schodiště na věžním ochozu zdobí socha Věžníka, kterou zde nechal postavit Václav IV.

Stavbu přeruší války

Na ochoz Malostranské mostecké věže dojdete po 146 schodech. Věže jsou hned dvě, nižší z nich, Juditina, postavená v románském slohu, pochází ještě z původního Juditina mostu. 

Druhou, vyšší gotickou věž, sice začíná stavět na začátku 15. století parléřovská stavební huť, ale budování přeruší husitské války. K dostavbě dojde až v roce 1464 v době Jiřího z Poděbrad. Inspirace Staroměstskou mosteckou věží je jasná, ovšem výzdoba je jednodušší.

Astrologické vzkazy

Podobně jako ostatní gotické stavby vzniklé z příkazu Karla IV., i Staroměstská mostecká věž má v sobě zakódovanou astrologickou symboliku. Plastika lva tak o letním slunovratu vrhá stín na erb se svatováclavskou orlicí.

Hlídá sídlo panovníka

V roce 1475 se začíná stavět brána, dnes zvaná Prašná. Součást opevnění Starého města má velký význam, protože nedaleko ní stojí Králův dvůr, sídlo panovníka, který momentálně nemůže obývat poničený Pražský hrad.

Skladiště prachu

Když se ale roku 1483 stěhuje Vladislav Jagellonský na hrad, věž ztrácí význam a zůstává nedokončená. Uvažuje se dokonce o jejím zboření, nakonec ale poslouží jako skladiště střelného prachu a odtud také získá svůj název Prašná. Na její ochoz vystoupáte po 186 schodech. Současnou podobu dostane až v letech 1878–1886 a vzorem pro ni je také Staroměstská mostecká věž.

Zdroje: prahaneznama.eu, Dějiny Prahy, Paseka 1998