V minulosti bylo možné si vylovit peníze. V 10. století se v Anglii stali platidlem slizcí úhoři

V období středověké Anglie hráli úhoři obrovskou roli. Byli používáni jako prémiové platidlo, a to především za pronájem půdy. Po chutných úhořích lačnily hlavně kláštery a opatství.

Informace z dobových pozemkových knih hovoří jasně. Lidé ve středověku platili za pronájem půdy v naturáliích. Posbírali proutěné koše, vyhrnuli nohavice a začali se brodit v místní řece, aby nachytali 375 úhořů k uhrazení nájmu za obdělávané pozemky.

To je vyšlo ještě lacino. Za provoz mlýna musel mlynář zaplatit dvěma tisícovkami těchto kluzkých tvorů a za nájem biskupské půdy hradí obyvatelé pronájem dokonce třemi tisíci úhoři.

Úhoři jako součást ekonomiky

V 10. století byli úhoři hybnou silou a nepostradatelnou součástí tržní ekonomiky Anglie. Místní rolníci je používali místo peněz a mohli díky nim provádět běžné transakce a důležité obchody.

Největší transakci pomocí úhořů provádělo každoročně opatství v Ely, které platilo sousednímu opatství v Thorney za pronájem hraničních slatin přes 26 tisíci kusy úhořů.

Úhoři byli vyhledávaným platidlem velmi dlouhý čas. Období trvalo od 10. do 17. století. Proč tomu tak bylo? Úhoři byli velice vyhledávanou lahůdkou a také byli vhodnou potravinou v období půstu.

Hlavní slovo měla bible a církev

Církev nařizovala věřícím půst až 120 dní v roce. V tomto období se nesmí jíst maso. Církev a bible nepovažovala rybinu za maso, proto byla lidem během půstu dovolena jíst.

Ve 14. století začaly platby pomocí úhořů z pozemkových knih mizet. Historikové se domnívají, že je to z toho důvodu, že se do oběhu dostávalo víc peněz a transakce pomocí úhořů byly méně oblíbené.

Další příčinou může být nedostatek úhořů, jelikož se mohli stát nedostatkovým zbožím, a to vlivem klimatu. S tím mohla souviset tzv. malá doba ledová nebo obrovský hon za úhoři po čtyři předešlá staletí.

Zdroje: stoplusjednicka, atlasobscura