V neděli se zaměřte na své kýchání! Čeká nás třetí postní neděle kýchavná. Co znamenala?

Před námi je třetí z postních neděl zvaná kýchavná nebo kýchavá. Doba půstu nám začala popeleční středou, která ukončila masopustní oslavy a trvá 40 dní. Ukončena bude Velikonocemi, pro křesťany oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Jak již název napovídá, tato neděle byla odvozena od kýchání. Ve středověkých spisech jsou uvedeny zmínky o rozsáhlých morech, které se začaly projevovat právě kýcháním. Lidé, kteří měli strach, aby jim kýchnutí nepřineslo smrt, přáli sami sobě „Pozdrav tě Pánbůh“ anebo „Pomáhej pán Bůh“.

Později se kýchnutí s morem již nespojovalo a naopak bylo znakem dobrého pročištění hlavy. Naši předci si k němu dokonce dopomáhali a to různými přírodními prostředky. Neznalost řady z nich ale vedla spíše k neblahým účinkům. Velmi často byly totiž používány jedovaté byliny, které zdraví našich předků moc neprospívaly.

Jednou z takových populárních rostlin byla kýchavice bílá. Ta ale patří mezi jedny z nejjedovatějších rostlin a paralyzuje nervový systém. Dnes patří mezi ohrožené druhy a narazíte na ní jen zřídka.

Historici se dnes domnívají, že právě jed z kýchavice bílé zapříčinil smrt Alexandra Velikého, který vypil otrávené víno v babylonském paláci. Dvanáct dní pak umíral v utrpení, kdy nemohl mluvit ani chodit.

Mezi další byliny, ze kterých se vyráběl kýchací prášek, patří čemeřice, konvalinky a zejména na venkově byl používaný prášek z rozemletých kaštanů.

Na dvoře krále Ludvíka XV. se šňupání tabáku stalo módou a dvořané ho pro upevnění svého zdraví hojně využívali. I dnes se šňupací tabák ještě stále užívá. Zároveň pozdravení při kýchnutí bylo známko dobrého vychování.

Na Bydžovsku se dokonce věřilo, že kdo o kýchavné neděli třikrát kýchnul, čekal ho rok plný zdraví. Všeobecně pak platilo, že kolikrát kdo na kýchavnou neděli kýchnul, minimálně tolik let života ho čekalo. Na stolech pak v tento den nechyběla pórková polévka a bramborové šlejšky.

Zdroj: Česká tradice, Obec Šumava