Zemřela velká dáma světové politiky Madeleine Albrightová

Ve věku 84 let zemřela významná politička v amerických dějinách s českými kořeny Madeleine Albrightová. Příčinou smrti byla rakovina. Albrightová odešla 23. března v kruhu rodiny a přátel.

Narodila se 15. května 1937 do české židovské rodiny jako Marie Jana Körbelová. S rodinou, která později ze strachu konvertovala na katolickou víru, žila v Praze na Smíchově. Její otec Josef Korbel byl diplomat. Později rodina uprchla před nacisty do Velké Británie a následně před komunisty do USA. Tam se Albrightová dostala v pouhých 11 letech.

Její otec začal vyučovat na Univerzitě v Denveru mezinárodní studia. Mezi jeho studenty patřila např. ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Ta funkci vykonávala v době vlády George W. Bushe. Madeleine pokračovala v otcových stopách a vystudovala politologii.

V roce 1997 se stala historicky první ženou v USA, která vykonávala funkci ministryně zahraničí. Díky Billu Clintonovi, který ji do úřadu jmenoval. Jako 64. šéfka diplomacie byla ve funkci 4 roky.

Byla také velvyslankyně OSN, profesorka, feministická ikona a obhájkyně demokracie. Její vliv byl znatelný také při rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku, kam patřila i Česká republika. Všichni na ni vzpomínají nejenom jako na brilantní političku, ale také jako na skvělou bytost a elegantní dámu.

Svůj život zasvětila především boji s fašismem, diktaturou a vládou jednoho vůdce. Díky svým zkušenostem s nacisty, kteří část členů její rodiny zavraždili v koncentračních táborech se snažila o vytvoření státu (konkrétně USA), který by zabraňoval genocidám, prosazoval a hlídal lidská práva po celém světě. Její poradce Jamese O’Brien její snahu nazval „svalnatým internacionalismem“.

Den před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu vytiskl The New York Times její článek, kde apeluje na ruského prezidenta Vladimira Putina před uskutečněním „historické chyby“.

Na Vladimira Putina si udělala názor již v roce 2000, kdy se stal prezidentem. Její první dojem z něj byl: „Putin je tak chladný, že by mohl být plaz. Je nesvůj z toho, že se jeho země rozpadla (SSSR) a je odhodlaný obnovit její velikost.“

Zdroj: iDNES, New York Times