Život za protektorátu: Drsná cenzura, zákaz vycházení a jídlo na příděl

Protektorát Čechy a Morava byl na našem území vyhlášen v roce 1939 a trval až do roku 1945. Proti jeho vyhlášení protestovaly i světové velmoci, i přesto si tvrdý okupační režim stál za svým. S odstupem času se jedná o černé období v našich dějinách.

Protektorat Böhmen und Mähren

Okupací Československa porušilo Německo Mnichovskou dohodu, jež byla uzavřena 30. září 1938. Československo mělo zůstat samostatným státem, ale Adolf Hitler 16. března 1939 vyhlásil protektorát Čechy a Morava.

Prezidentský úřad v této mimořádně těžké době vykonával JUDr. Emil Hácha. Nicméně se stává spíše loutkou úřadujícího říšského protektora. Je zavedena říšská marka a protektorátní koruna.

Československá armáda je zrušena

Protektorát toho mnoho změnil. Četníci mohou řešit jen přestupky, víc jim není povoleno. Český národ se nevzdává a vychází neohroženě do ulic. Protesty gradují 28. října 1939 při oslavě výročí vzniku Československa. Rozsáhlé manifestace nejen v Praze, ale i dalších větších městech jsou brutálně rozehnány.

Nadvládu nad bezpečností přebírá gestapo

Při manifestaci v Praze je těžce zraněný i student Jan Opletal, jenž na následky zranění posléze umírá. Opletalův pohřeb vyvolává další velkou demonstraci. S ohledem na to Hitler nařizuje uzavření českých vysokých škol. Nastupuje opět gestapo, německá státní policie. Čelní představitelé škol jsou popraveni, stovky studentů uvězněni v koncentračních táborech.

Protektorát odvádí české občany na práci do Německa

Na nucenou práci pro Říši bylo nasazeno téměř 650 000 občanů. Dále protektorát ruší muzea, gymnázia a střední školy. Nicméně základní vzdělání bylo povinné. Okupanti zavádějí povinnou němčinu, dějiny našeho státu jsou překrucovány. Učitelé povinně absolvují kurzy proříšské propagace.

Byl zrušený skauting, v roce 1941 i mládežnický Sokol. Cenzura si bere pod patronát vydávání a prodej knih, časopisů, hudby. Zejména je zakázaná cizojazyčná literatura. Doslova zakázanou kulturou je židovství.

Hvězdy stříbrného plátna mají dveře otevřené

Kina uvádějí nové filmy. Nacisté dokonce dopřávají lidem i komediální hrané filmy. V roce 1939 je natočený oblíbený Kristián s Hugo Haasem. Mimochodem za 14 dní vzniká český protektorátní film Eva tropí hlouposti. Nicméně návštěva kina není „zadarmo“. Němci vyhodnotili kina jako skvělý manipulativní nástroj. Proto za protektorátu podporovali, samozřejmě pod přísnou cenzurou, uvádění populárních filmů. Právě ty nalákaly tisíce obyvatel.

Protektorát využívá filmy k propagandě

Před každým filmem běží týdeník, jež propaguje vůdce Adolfa Hitlera coby neporazitelného velikána. Lidé tak byli zastrašováni a dokonce, aniž by si to uvědomovali, si za toto demonstrativní velikášství i platili. Přesto diváci protestovali alespoň „po svém“. Při uvádění německých týdeníků pokašlávali, šoupali nohama, odvážní pískali.

Nicméně přichází zákaz filmů, kde hlavní roli hrají herci s židovským původem. Na tento zákaz doplácí, krom jiných, i Hugo Haas. Bezpráví páchané okupanty na Židech v něm zanechává živý bolestivý otisk.

Protektorát nejvíce pronásledoval Židy

Množily se štvavé články v protektorátním tisku, přicházely ponižující zákazy. Lidé nesměli s Židy mluvit, zdravit je.  Židé nesmějí vstupovat do lesů, přepravovat se dopravními prostředky. Pokud má tramvaj jen jeden vůz, nesmí nastoupit. Jinak mohli jezdit až v posledním vagonu. Musí nosit oblečení označené žlutou hvězdou. Jsou vyloučeni ze všech spolků, přichází zákaz pracovat ve veřejné správě.

Obchody s potravinami zely prázdnotou

Zboží někdy bylo, jindy ne. Lidé trpělivě stáli v dlouhých frontách, aniž by tušili, zda na ně vůbec dojde řada. Už na začátku protektorátu byl zaveden přídělový systém. Nejvyšší možné příděly měli Němci, kteří dostávali i bonusy jako například nedostatkovou čokoládu, kávu, cukrovinky. Nižší příděly měli Češi, nejnižší Židé. Židé dokonce nesměli dostat ani ovoce či med.

Typy přídělových lístků:

• Lístky na potraviny
• Lístky na ošacení
• Lístky na mýdlo
• Tabačenky
• Lístky na pohonné hmoty
• Lístky na krmiva pro nezemědělská zvířata

Nicméně ani přídělový systém nezaručil obyvatelstvu, že si koupí, co potřebují. Lístek znamenal jen to, že mají nárok na určitý počet kusů či kg, ale už nikdo nezkoumal, zda na zboží mají peníze. Ceny jídla byly velmi vysoké. Kvetl černý trh, šmelináři měli pré. Hospodáři podomácku tajně vyrábějí pálenku. Přídělový systém některých položek vytrval až do měnové reformy v roce 1953.

Pokud vás napadá, že ve výhodě byli lidé na vesnici, kde na dvorku chovali slepice, v chlívku prase, podojili krávu, pak jste na omylu. Každé hospodářské zvíře podléhalo nahlášení a přísné kontrole. Za nenahlášení zvířete padaly tvrdé tresty. Zemědělcům byly příděly úměrně kráceny.

Pokud by hospodáře napadlo porazit vepře na tajňačku, hrozila mu dokonce i oprátka. Maso se zpracovávalo do konzerv. Byly prioritně posílány na frontu, protože zásobování armády mělo přednost. Rýže, káva a čokoláda patřily mezi nedostatkové zboží. Pro běžného Čecha nedosažitelné.

Kavárny a restaurace fungovaly i za protektorátu

Nicméně ty lepší podniky navštěvovali zejména Němci. Na zbytečnou útratu obyčejní lidé neměli. Ti se naopak měli co ohánět, aby uživili své rodiny. Matky byly vynalézavé, když neustále spravovaly oblečení a přešívaly staré věci. Nebylo výjimkou, že staré svetry rozpáraly, aby z poskládaných přízí upletly „nové“.

I když obuvnictví za protektorátu stagnovalo, firmě Baťa se podařilo své postavení uhájit. Mimochodem firma během protektorátu nabízí boty s dřevěnou či korkovou podrážkou. Tyto boty se staly hitem, zvláště proto, že nebyly na lístky a byly k sehnání. Nicméně nebyly dost dobré pro filmové hvězdy, které byly oslavovány. Ty měly dveře ke slávě a přepychu dokořán otevřené. Filmové hvězdy si dopřávaly luxus a nechávaly si šít ve vybraných krejčovských salonech.

Nově vznikají úřady práce, které rozhodují o zaměstnání práce schopných osob. Protektorát tak v podstatě zrušil svobodnou volbu zaměstnání. Dělníci zároveň ztrácejí právo na stávku. Pro práce schopné jsou zavedeny pracovní knížky. Okupanti tím získávají přehled o pracovní síle. V březnu 1939 Němci zavádějí nucenou správu výrobních podniků. Během roku již plně kontrolují Škodovku, brněnskou Zbrojovku, Poldovku a ostatní klíčové podniky. Správě podléhají také banky a pojišťovny.

26.3.1939 přichází novinka – jízda vpravo

Změna přišla jako blesk z čistého nebe. Přes všechny kampaně tento zvrat přinesl spoustu dopravních nehod. Nicméně Češi se na tuto změnu před vstupem okupantů již připravovali. Avšak bylo třeba různých úprav hlavně kvůli tramvajím, jako například nástupní ostrůvky apod. Němci se s tím vůbec nezdržovali a podle toho dopravní situace vypadala. Zprvu zavládl chaos, časem se situace zklidnila.

Divadla bývala vyprodaná

Obyvatelstvo vděčně vnímalo politické jinotaje při divadelních představeních. V domácnostech otcové tajně poslouchali  ilegální vysílání rozhlasu BBC „Volá Londýn“. Poslech zahraničního rádia trestali okupanti vězením. Přesto lidé toto riziko podstupovali. Rozmáhá se také ilegální žurnalistika. Češi bojovali v rámci svých omezených možností.

Zdroje: ct24, stoplusjednicka.cz, moderni-dejiny.cz